USA neodvrátilo hrozbu bankrotu

Bankrot USA byl pouze odložen a nyní je stanoveno nové datum ekonomického kolapsu. Rok 2013. V tomto roce totiž USA opět dosáhnout dluhového stropu, který ovšem bude již o 2,5 biliónů USD vyšší a je nyní 16,8 biliónu USD. Dle poslední návrhu rozpočtu (dle prezidenta Obamy) bude celkový dluh USA na konci roku 2012 již 16,6 biliónů USD. V roce 2013 se tedy současná „krize“ bude opakovat.

Právě přijímané řešení hrozby státního bankrotu USA, totiž vůbec není jejím řešením. Není ani úsporným programem. Je to pouhý odsun problému a souhlas s dalším zadlužováním, který udělili volení zástupci amerických daňových poplatníků vládě USA výměnou za příslib, že se tempo zadlužování v budoucnosti mírně sníží.

Nic jiného to není. Uvažovaná „úsporná“ opatření mají být totiž účinná až od roku 2013, takže po zbytek roku 2011 a ještě celý rok 2012 se budou USA dále zadlužovat původně plánovaným tempem, které je mimochodem za rok 2011 1,6 biliónů USD, za rok 2012 „jen“ 1,1 biliónů USD a v roce 2013 „zcela zanedbatelných“ 0,8 biliónů USD. To vše za předpokladu růstu příjmů státního rozpočtu o 21% v roce 2012 a o 14% v roce 2013, To je ekonomicky velmi nepravděpodobné tempo růstu, neboť HDP USA dle předpokladů Bílého domu v roce 2012 poroste jen 4,9% a v roce 2013 o 5,9%. Pro nárůst daňových příjmů bylo předpokladem, že dojde při schvalování zvýšení dluhového stropu i ke změně zdanění. K tomu ale nedošlo.

Je sice hezké, že se vláda USA zavázala od roku 2013 šetřit cca 250 až 300 mld. ročně, faktem ale je, že nejpozději v roce 2013 (pokud se splní očekávání Bílého domu o růstu HDP a zejména o růstu daňových příjmů), či spíše v roce 2012 bude USA znovu řešit co s narůstajícím dluhem. Navrhované úspory totiž vůbec nic nevyřeší a je to jen politické gesto.

Jediným skutečným motivem, proč  vznikla tato dohoda, je čas. Čas aby v roce 2012 mohly proběhnout nové prezidentské volby a částečné volby do senátu, kde obě strany doufají, že posílí své pozice a následně budou moci předložit zcela odlišný návrh oproti současnému kompromisu. Nehrálo se o nic menšího než o nového prezidenta USA, protože pokud by prezident Obama dopustil bankrot USA, nebo razantní škrty v důchodové politice, nikdy by další volby nevyhrál.

Docela drahý čas nemyslíte? 2,5 biliónu dolarů za necelé dva roky. Stojí to za to?

K bankrotu USA stejně jednou dojde. Nikoliv kvůli dluhovému stropu, neboť to je pravidlo, které si USA dalo kdysi samo a stejně tak si ho může kdykoliv zrušit. Dluh USA totiž již dávno překročil hranici, kdy bylo ještě možné jej splatit. V současné době je více než zřejmé, že už nikdy nebude úplně splacen, bude vždy pouze nahrazen dluhem novým, dokud to finanční trhy umožní.

Správná otázka tedy je – jak dlouho finanční trhy budou tolerovat neschopnost USA reálně splácet své dluhy?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a je skryta ve starém známém bankovním pravidlu: „Pokud Vám půjčím jeden milión, máte problém Vy. Pokud Vám půjčím 14,3 biliónů, mám problém já“.

USA je největší dlužník na světě a dluží prakticky celému světu. Americké dolary tvoří měnové rezervy téměř všech centrálních bank na světě a americké AAA dluhopisy jsou zase tzv. „bezrizikovým“ aktivem drtivé většiny všech světových finančních institucí (bank, pojišťoven, penzijních i investičních fondů). To svět má problém s dluhem USA, protože ekonomický kolaps USA v tuto chvíli znamená i kolaps celosvětové ekonomiky a tedy i náš.

Takže odpověď na otázku jak dlouho to budou finanční trhy tolerovat je vlastně prostá – tak dlouho, dokud budou ztráty spojené s bankrotem USA převyšovat ztráty spojené s odpisem dluhu (resp. jeho opakovanou restrukturalizací). Nebo ještě jednodušeji – jakmile budou důležití hráči vědět, jak se zachránit, okamžitě pošlou USA ke dnu. Zatím to nevědí, ale věřte, že si budují pozice.

Zatím totiž hledají záchranu v komoditách a cena zlata roste do strmých výšin a je na historických maximech (za poslední dva roky se téměř zdvojnásobila a dále neuvěřitelně roste). Tento vývoj není dán větší spotřebou zlata, ale je čistě spekulativní. Proč asi?

Svět má problém a neví jak ho řešit. Ten problém se jmenuje dluh USA. Samotné USA ve své podstatě nemá potřebu tento problém řešit a tak klidně obětuje 2,5 biliónu dolarů za čas na volby v roce 2012, protože svět bude dál akceptovat dolary jako „tvrdou měnu“ a kupovat americké dluhopisy jako bezrizikové.  Zatím nemá jinou alternativu.

Zatím…